Úvod » Archiv aktualit » Výlet Kuřátek a Koťátek do Kroměříže

Výlet Kuřátek a Koťátek do Kroměříže

 "Sluníčko nám svítilo a nám se to líbilo, lí-bi-lo!", řečeno slovy jedné z našich výletových písniček. 

     Ano, počasí nám opravdu přálo a sluníčko se na nás celou dobu smálo. A my se usmívali zase na něj. Však jsme si to také pár dní dopředu pojistili tím, že jsme si každý své sluníčko namalovali. Vyrobili jsme si z papíru i náš školkový výletní autobus a do něj jsme se všichni nakreslili. I cesta je přece cíl a my se moc těšili i na samotnou cestu autobusem. Ta nám příjemně utekla a my brzy dorazili do Kroměříže k podzámecké zahradě.
     Naše první zastávka patřila svačince, která se jako kouzlem proměnila ve veliký piknik. Ve stínu košatých stromů si děti pochutnaly nejprve na jídle a pak hned na dobrůtkách, které jim připravily maminky a tatínkové do batůžků. Naše milá Kuřátka i Koťátka se s radostí podělila se svými kamarády o všemožné druhy sušenek, oplatek a sladkých i slaných tyčinek. Samozřejmě nechyběla ani nakrájená sladká jablíčka a další zdravé ovoce a také zelenina. Vydatně posilněni a osvěženi jsme vyrazili za objevováním tajemných krás rozlehlé zahrady.
     Nejvíce jsme se těšili na setkání se zvířátky. Prošli jsme pod obloukovými branami porostlými růžemi a zjevili se přímo před námi tři nádherní pávi, kteří si pyšně nosili za sebou svá překrásně barevná dlouhá pera. Nenápadné pávice se ukrývaly na nízkých větvích okolních stromů. Další pávi s nádherně modrými chocholkami na hlavách se procházeli po prašných cestách společně s námi. Opodál se už z dálky ozývaly opice. Nejdříve ze všeho jsme uviděli jejich svítivě červené zadečky. 
     Když jsme se dost naobdivovali všech opiček a papoušků, mohli jsme se konečně vydat vstříc našemu největšímu dobrodružství. Tím byla okružní jízda vláčkem. Plni nadšení a očekávání jsme nastoupili. Dětem celou cestu svítily oči a málem ani nedutaly, jen občas zamávaly na kolemjdoucí nebo nadšením vykřikly. Komentovaný výklad byl proložen úžasnou hudbou a písněmi pánů Svěráka a Uhlíře. Dětem se s citem pronášený výklad krásně poslouchal. My dospělí jsme nejednou zamáčkli slzu dojetí, jež se drala ven třeba při písni Stromy, kdy jsme pomaličku kodrcali kolem ohromných stařičkých platanů. Projížděli jsme přes nejeden zdobený můstek přes vodu a kolem rybníčků s kachnami a dalšími vodními ptáky. Slyšeli jsme koncertovat žáby a viděli jsme nad vodou poletovat vážky. Projeli jsme i kolem starých tajemných jeskyní. Všude kolem se vznášela vůně jasmínu. Kouzlo zahrady nás všechny úplně pohltilo. Malebná cesta vláčkem skončila asi po půl hodině u brány do podzámecké zahrady přesně tam, kde výprava začala. 
     Naplněni dojmy a zážitky jsme se vydali zpět k našemu autobusu. Čekal na nás milý pan řidič, který si s námi rád zanotoval naše písničky, hlavně tu nejoblíbenější: "Sláva, nazdar výletu!" . Ale tu jsme si nechali až úplně nakonec pro příjezd k naší školce: "A měli jsme velký hlad a šli jsme hned obědvat" a potom spokojeně spát :-) !